27.11.2016: Barokní roráte aneb Radostné zpěvy adventní
Bohnické komunitní centrum
a Farnost Bohnice
vás všechny srdečně zve
na adventní hudební dílnu a koncert
BAROKNÍ RORÁTE
aneb
Radostné Zpěvy Adventní
Největší duchovní hity
14. - 21. století
od jejich zakladatele
Karla IV. až podnes
„Advent (z lat. Adventus) znamená "příchod" tedy něco, na co čekáme, na co se těšíme.
Advent je začátek liturgického roku, období čtyř neděl před vánočními svátky. Je to doba radostného očekávání přchodu Spasitele, duchovní přípravy na Vánoce, doba rozjímání a dobročinnosti. V západní tradici je advent také dobou zklidnění. Odpovídalo to životnímu stylu našich předků, jejichž přirozeným rytmem byla intenzivní práce v době od jara do podzimu, a odpočinek v zimě, kdy se vykonávaly domácí práce. Česká tradice má bohaté a krásné dědictví – repertoár dávných a radostných adventních písní, které nemají v evropské kultuře obdobu. RORÁTY jsou písně, které doprovázely věřící na jejich cestě k Vánocům. Lidé si je pak zpívali nejen při liturgii, ale i doma. Vyprávěly píběhy, přinášely hluboké duchovní poselství, a zároveň vyjadřovaly atmosféru adventní doby: ovzduší radostného očekávání a přípravy.
HUDEBNÍ DÍLNA se koná první neděli adventní 27. listopadu od 14 hodin ve farním centru, Bohnická ul. 4/30, Praha. Pod vedením zkušeného zpěváka a lektora MICHAELA POSPÍŠILA za doprovodu dobových nástrojů se naučíte barokní roráty - tradiční liturgické zpěvy. Dílna je určena pro všechny, kteří se chtějí naučit adventní písně, není vyžadována žádná pěvecká zkušenost.
Vyvrcholením dílny pak bude v 17.30 KONCERT pro širokou veřejnost v kostele sv. Petra a Pavla. Vstupné na koncert je dobrovolné.
NA DÍLNU SE PROSÍM HLASTE PŘEDEM (kapacita je omezená) na tel. č. 602514314, na e-mailu: renata@starebohnice, popř. v události na facebooku: https://www.facebook.com/events/1734605976803331/. Dobrovolný příspěvek činí 120,- Kč.
O RORÁTECH, ŽUPANECH, OHŘÍVANÉM PIVU A ZPĚVU (I) ŽEN V BAROKNÍM KOSTELE
Latinský zpěv Rorate coeli desuper neboli „Roste (=dštěte) Nebesa Spravedlivého shůry!“ dal jméno kdysi závratně populárním zpěvům zvaným „Roráty“ nebo „Roráte“.
Ve 14. století Otec vlasti Karel IV. založil nadaci na latinské zpívání v katedrále Sv. Víta k ranní, tzv. votivní, „Mariánské“ mši. V 15. století utrakvisté = „Husité“ texty přeložili do češtiny, humanisté 16. století přidali nové melodie a hla-sy, baroko 17. století zapsalo hlas varhan, na konci 18. století zpěvy císař Josef II. nakrátko zrušil a zakázal, rozprodal noty, ve století 19. čeští buditelé vydali Roráty tiskem „pro lid“, 20. století je téměř zapomnělo a 21. století po nich prahne. Právem.
Rorat je správné! Krom toho to byla (krom procesí a funusu) pro ženy jediná šance zazpívat si na veřejnosti, v kostele: až do roku 1800 totiž v Českých zemích v kostele zpívat nesměly! Ve zpěvu se střídaly a doplňovaly dvě komunity: česky zpívaný „gregoriánský“ chorál, který měli na starosti jen vybraní muži, „literáti“ (členové bratrstva oscilujícího mezi modlitebním společenstvím, pěveckým sborem a „klubem vzdělanců“) a krásné starodávné písně rozkouskované po slokách mezi chorál zpíval celý kostel, zkrátka všichni.
Tyto zpěvy trvávaly od 5. do 7. hodiny ranní. Aby zpěvákům nebylo zima, „zvenku“ byli oděni do dlouhých, psí kožešinou=“čubou“ podšitých kabátů, odtud zvaných „čubany“ → později župany a pak „zevnitř“ je hřálo slazené, ohřívané a kořeněné pivo. To dostávali i školní žáci a bylo by jistě zajímavé slyšet, jak zpěvy zněly po dvou hodinách zpěvu a popíjení...:-)
To vše vyjmenované ovšem jen podtrhuje historickou oblíbenost a vážnost, i vyzkoušenou kvalitu StaroČeských Rorátů, jak je kodifikovalo „baroko“.
Pojďte i Vy také s námi „rorat“! Rorání je totiž milé, výživné, zdravé, slušivé, módní, a i historicky ekumenické!
Michael Pospíšil
MICHAEL POSPÍŠIL je český hudebník, zaměřující se především na interpretaci barokní hudby, a zakladatel skupiny Ritornello.
V letech 1977 až 1981 vystudoval Gymnázium Jana Nerudy, poté studoval zpěv na Pražské konzervatoři až do roku 1986. Od té doby působí jako hudebník na volné noze, v letech 1989 až 1991 také vyučoval na pardubické konzervatoři. V roce 1993 založil hudební skupinu Ritornello a od roku 1996 vede také Pražské komorní pěvce.
Koncertuje po celé Evropě i ve Spojených státech amerických. Kromě práce s tímto ansámblem spolupracuje jako zpěvák – sólista a instrumentalista na různých projektech, koncertech, nahráváních. Intenzívní badatelskou práci s originálními prameny zúročuje jako hudebník, dramaturg a editor not (např. kroměřížské sonáty, tance Valeria Otta z r. 1611, Michnova Loutna Česká, písně z kancionálů, hudebně-literární pořady České Křesťanské Akademie a Památníku Národního Písemnictví, přednášky pro Centrum Aletti Olomouc, rekonstrukce "barokních" procesí, aj.). Organizuje interpretační semináře, učí na mezinárodních prázdninových seminářích. Spolupracuje s rozhlasem a televizí, které o něm a jeho práci odvysílaly několik pořadů. Natočil cca 55 titulů na CD, společně s Collegiem pro arte antiqua Brno připravuje pravidelně každý rok Slavnosti Adama Michny z Otradovic v Jindřichově Hradci, projekty obnovy kulturní krajiny na Broumovsku, v Českém ráji intensivně pracuje na odhalování hudebního, básnického a vůbec všestranného odkazu V.K.Holana Rovenského.
Se souborem Pražští komorní pěvci připravil vlastní cyklus tematických koncertů na schodech Národního Muzea v Praze. Jako sólista spolupracoval s řadou souborů po celé Evropě, v USA jako oratorní pěvec i s vlastním souborem Ritornello, s nímž se v cyklu CD u firmy "Arta records" zaměřil na opomíjené poklady české hudební kultury baroka, na písně.
RITORNELLO znamená italsky „Malý Návrat“, čili refrén, opakování už zazněvšího kousku muziky… Pro nás je nejen symbolem návratu k pozapomenutým kulturním hodnotám, k jistému způsobu života, k písničce nebo „tanečku“ jako k potřebě a „všednímu svátečnu“. „Ritornello“ - jako nejmenší hudební forma – je signálem odpojování se hudby instrumentální a vokální, tedy nástupu „Baroka“. Soubor se zabývá piplavým studiem původních pramenů (noty, nástroje, obrazy, účty…) a dobových způsobů zpěvu a hry na nástroje (tzv. „maniera“) a své poznatky oživuje zdravým muzikantstvím tak, aby se hudba zase stala „životní potřebou“ lidí. K tomu používá dávných nástrojů a zásadně našich vlastních edic not, většinou nově ještě nevydaných. Obsazení souboru :II:RITORNELLO:II: (víceméně evolučně vzniklého a působícího asi od r. 1990) se mění podle typu programu (hudba chrámová, domácí, pouliční, divadelní, krčemní…). Soubor má za sebou koncerty po celé Evropě, v USA, práci pro rozhlas, televizi, vede vlastní hudební dílny, hrává i při hostinách, rautech, procesích, bohoslužbách, atd. Na svém kontě má soubor 8 CD nahraných pro firmu „Arta records“, cyklus věnovaný české barokní písni. Další 2 CD vyšla jako doplněk katalogu výstavy a jako adventní dárek časopisu a několik dalších projektů se připravuje k vydání. „Živá“ muzika má ale vždy větší cenu, pro tu svou pomíjivost...
Hudební dílnu podpořila NADACE ŽIVOT UMĚLCE.