Betlémská hra vánoční a divadlo Excelsior - již poosmé v bohnickém kostele!

 Pozvánka .jpg   

Událost na facebooku 

 

 

 

Jak dopadne zkouška Betlémské hry v restauraci u Šteklů, když chybí hlavní postavy? Najde se někdo, kdo bude hrát Heroda? Bude starostova žena hrát Kašpara? Nechte se překvapit. Přijďte si poslechnout koledy a zaposlouchat se do příběhu starého 2000 let a pořád aktuálního. Účinkuje Divadlo Excelsior. Zvu i malé diváky a jejich dospělý doprovod.

 

 

"Cože tu není poštmistr ani starej Chválek jako Herodes a učitelovic? 
Jářku, říkání máte za sebou, ale nevím jak tu betlémskou hru letos odehrajete?
Učitele odvolali, nemáme Josefa, Marii ani anděly. Mámo, když tu tak povykuješ, nechceš dělat Kašpara?"


V malolhotecké hospodě U Šteklů se sešli místní ochotníci ke zkoušce betlémské hry. Polovina ansámblu však chybí… podaří se jim sehnat náhradníky? A bude paní hostinská opravdu hrát roli Kašpara? Na své si přijdou malí i velcí, a určitě se nebudete nudit.

Detailní informace o představení:

Osoby:  lid pastýřský obojího pohlaví; anděl; Marie s Josefem; král Herodes a jeho drabant; čert; smrt; Kašpar, Melichar a Baltazar–tři králové od východu, ráboň a jeho pomocník šámes

Hrají: Miloš Lešikar, Tereza Skalová, Libor Hlaváč, Jiří Holub, Blanka Koppová, Eva Převorovská, Alena Rahmanová, Jiří Stöckel, Zdeňka Kubíčová, Martin Vejdovský, Irena Lahodná, J.S. Lach
Scénář: Vladimír Zajíc, Otomar Dvořák, Jiří Holub  (s použitím autentických záznamů českých lidových her)


Hudba: Miloš Lešikar
Výprava: Blanka Koppová, Dana Volfová
Kostýmy: salon VoKo
Technická spolupráce: Libor Hlaváč
Asistentka režie a choreografie: Eva Volfová
Režie: Jiří Holub
Hudební režie: Miloš Lešikar 


Když na světě smutno bylo,
že už lásky není,
děťátko se narodilo
lidem k potěšení.

Do jeslí je vložila,
plenkami ovinula,
do jeslí je položila
matka Maria.



Marie s Josefem, Betlém, jesličky, andělé, pastýři, tři králové, ale i Herodes se svými pomahači…
Přes dva tisíce let starý příběh a stále nás zajímá a dojímá. Malé, velké, mladé, staré, prosté lidi i vzdělance.
Proč? Protože přináší naději spojovanou vždy se zázrakem věčným, ale prostým, s narozením nového člověka, syna Božího, syna člověka, jak kdo cítí. Nového člověka, o jehož budoucnost se sváří dobro se zlem a do jehož příchodu klade každý z nás nové naděje. Ten příběh, v dobách dávných i zcela nedávných různě podávaný, ale i z nejrůznějších důvodů zakazovaný, je i naším příběhem. Záleží i na nás, převládne-li dobro, Josef s Marií, pastýři, síly andělské nebo síly pekelné s Herodesem a jeho pochopy.  Nechme však úvah a poslouchejme, na pláních betlémských se něco děje… potažmo i v malolhotecké hospodě „U Šteklů“…


… a třeba si spolu i zazpívejme!